Dvojice pojmů

Neprojevené je jádrem přírodní filozofie, tak jako projevené je jádrem zjeveného náboženství. Protože uznává, že pravda existuje, není neprojevené západním agnosticismem.

Část 1, kap. 1 · Proč, kdy a jak vznikly pojmy tao a Boha?

Na rozdíl od zjeveného náboženství, které uznává zázraky, je tao, jež vládne Východu, přírodní filozofií, která vyjadřuje přírodu. Proto na Východě nadpřirozené náboženství nevzniklo.

Část 1, kap. 2 · Tao a Bůh: odkud pochází příroda a vesmír a jak se pohybují?

Tao-te-ťing a Pentateuch nejprve stanoví, kdo je první, zda tao, či Bůh, a teprve potom vykládají původ a zákony vesmíru.

Část 1, kap. 2 · Tao a Bůh: odkud pochází příroda a vesmír a jak se pohybují?

Proměna mezi nebytím a bytím se stala vesmírným principem Východu; filozofie bytí, podle níž existuje jen bytí, vesmírným principem Západu.

Část 1, kap. 2 · Tao a Bůh: odkud pochází příroda a vesmír a jak se pohybují?

Obojí po tisíciletí sloužilo v rozhodujících chvílích k odhadu budoucnosti. Filozofie proměny I-ťingu však skrze taoismus a konfucianismus dodnes žije ve východním myšlení.

Část 1, kap. 2 · Tao a Bůh: odkud pochází příroda a vesmír a jak se pohybují?

Tao neprojeveného vyjadřuje absolutní bytost záporně; Bůh projeveného se ukazuje v podobě podobné člověku.

Část 1, kap. 3 · Jak zacházejí tao a Bůh s člověkem?

Zdroj lidského jednání. Nekonání se v Tao-te-ťingu objevuje jako zdroj jednání tao, záměrné konání ve zjeveném náboženství jako Boží zákon.

Část 1, kap. 3 · Jak zacházejí tao a Bůh s člověkem?

Na Východě, který cení nekonání, má přednost etika; na Západě, který cení záměrné konání, vláda práva.

Část 1, kap. 3 · Jak zacházejí tao a Bůh s člověkem?

Měřítko lidského jednání. Myšlení jinu a jangu se řídí filozofií proměny, myšlení dobra a zla vychází z filozofie bytí.

Část 1, kap. 3 · Jak zacházejí tao a Bůh s člověkem?

V soupeření Západ míří k útoku a vítězství, Východ se soustřeďuje na rozšiřování š’. Go usiluje o vítězství relativní.

Část 1, kap. 3 · Jak zacházejí tao a Bůh s člověkem?

Taoismus, konfucianismus i buddhismus se všechny stavějí proti kolektivismu a hájí relacionismus. Relacionismus se nezříká nezávislosti jednotlivce.

Část 1, kap. 4 · Tao a Bůh, osy civilizací Východu a Západu

Komplementarita, která v moderní fyzice nahradila protikladnost, se ve vědě usadila, do humanitního myšlení však proniká teprve pozvolna.

Část 1, kap. 4 · Tao a Bůh, osy civilizací Východu a Západu

Rozhovor tao a Boha v 17. a 18. století. Západní myslitelé osvícenství dospěli na totéž místo jako přírodní filozofie Východu.

Část 1, kap. 4 · Tao a Bůh, osy civilizací Východu a Západu

Otázka, zda je mysl důležitější než instinkt, se ve východní nauce o lidské přirozenosti, v jednotě těla a mysli, vůbec neklade.

Část 2, kap. 2 · Je mysl (精神) důležitější než instinkt (本能)?

Západní teorie společenské smlouvy vzešla ze smlouvy mezi Bohem a člověkem, která Západu vládla přes tisíc let. Na její místo Východ staví pěstování lidské povahy.

Část 2, kap. 3 · Nauky o lidské přirozenosti na Východě a na Západě: mění se lidská přirozenost, nebo je pevná?

Západní nauka o lidské přirozenosti má za to, že se lidská přirozenost nemění; východní nauka vidí lidskou povahu, která se mění v mezích vrozené přirozenosti.

Část 2, kap. 3 · Nauky o lidské přirozenosti na Východě a na Západě: mění se lidská přirozenost, nebo je pevná?

Autorův obraz. Kdo vidí v mysli zdroj světla, jako Lockova čistá deska, riskuje omyl, že se mysl od instinktu osvobodí.

Část 2, kap. 3 · Nauky o lidské přirozenosti na Východě a na Západě: mění se lidská přirozenost, nebo je pevná?

Člověk se rodí s podmínkou „svobody uvnitř osudu“. Vyřeší-li se vztah přirozenosti a výchovy východním způsobem, problém determinismu a svobodné vůle zmizí.

Část 2, kap. 3 · Nauky o lidské přirozenosti na Východě a na Západě: mění se lidská přirozenost, nebo je pevná?

Vize Západu je velká a velkolepá, jejím základním problémem však je, že postrádá realističnost. Východ se nehoní za vizí, nýbrž za souladem vztahů.

Část 2, kap. 3 · Nauky o lidské přirozenosti na Východě a na Západě: mění se lidská přirozenost, nebo je pevná?

Cíl lidské přirozenosti. Relacionismus hledá smysl života, individualismus štěstí.

Část 2, kap. 3 · Nauky o lidské přirozenosti na Východě a na Západě: mění se lidská přirozenost, nebo je pevná?

Konfuciův žen se nijak neliší od Ježíšovy lásky k bližnímu. Je to etika, která přesahuje všechna učení, a odpověď na otázku: „Jak může být člověk dobrý bez Boha?“

Část 2, kap. 4 · Jak může být člověk dobrý bez Boha?

Táž etika, jinak zdůvodněná. I západní přírodovědci začali chápat, že etika není Božím příkazem, nýbrž radou přírody.

Část 2, kap. 4 · Jak může být člověk dobrý bez Boha?

Co je altruismus? Východ v altruismu vidí osvícený vlastní zájem (enlightened self-interest).

Část 2, kap. 4 · Jak může být člověk dobrý bez Boha?

Východ vytvořil národní státy téměř o dva tisíce let dříve než Západ, a v národním státě nutně vzniká politická ekonomie min-pen.

Část 3, kap. 2 · Vznik národního státu na Východě a na Západě a zrod politické ekonomie

Francouzští fyziokraté, inspirovaní taoistickou myšlenkou nekonání, rozšířili laissez-faire na Západě.

Část 3, kap. 2 · Vznik národního státu na Východě a na Západě a zrod politické ekonomie

Ve filozofii politické ekonomie je sobectví právě uchvacující rukou člověka. Východní politická ekonomie se ptá, jak tuto ruku spravovat.

Část 3, kap. 3 · Politicko-ekonomická propast mezi Východem a Západem: střet soukromého a veřejného zájmu vs. jejich sbíhání

Na rozdíl od novověkých západních ekonomických myslitelů, podle nichž se soukromý a veřejný zájem sbíhají samy od sebe, Východ má za to, že se střetávají.

Část 3, kap. 3 · Politicko-ekonomická propast mezi Východem a Západem: střet soukromého a veřejného zájmu vs. jejich sbíhání

Průmyslovou revolucí i revolucí umělé inteligence prochází polarizace, která přichází spolu s růstem produktivity. Naproti ní stojí východní vláda pomocí šu, opřená o teorii střetu soukromého a veřejného zájmu.

Část 3, kap. 4 · Kam nás vede revoluce umělé inteligence: polarizace vs. vláda pomocí šu (術治)